. . VŠE, CO MNE ZAJÍMÁ. . . .CARPE DIEM ! - VYUŽIJ DEN !

. .Hanka. .Hanka .Hanka. .JEN Z DOBRÉHO SE RODÍ DOBRÉ ! . . Hanka . Hanka. Hanka

. . . . . . FIDE, SED CUI FIDAS, VIDE ! . . . VĚŘ, ALE KOMU VĚŘÍŠ, MĚŘ ! . . . . .čs. film Bílá paní.
DĚKUJI za návštěvu na mém Blogu a PŘEJI VÁM krásný a úspěšný nový týden.Vaše Milena


NA ÚVOD
NĚKTERÉ SPECIÁLNÍ MNOU VYBRANÉ ZÁSADNÍ - DŮLEŽITÉ ČLÁNKY: - více - klikněte na ně.
DALŠÍ ČLÁNKY NAJDETE NÍŽE či v ARCHIVU:


- KOKOSOVÝ OLEJ - 12 + 1 způsob využití -pomáhá proti bakteriím a kvasinkám
mají specifickou schopnost narušit membrány virů, bakterií, kvasinek a plísní. Ty jsou pak snadno zneškodněny bílými krvinkami.

- vzniká v játrech, vznik podporuje zejm. vit. B6, B12, B9 (kys.listová)-methylačn živiny.

- GLUTATHION "Matka všech antioxidantů" - rubrika Přírodní léky, 5.3.2016.

Methylační živiny (kyselina listová a vitaminy B6 a B12). Jedná se pravděpodobně o vůbec nejdůležitější prvky urč. reakcí- kyselinu listovou = vitamin B9 (zejména v aktivní formě 5-methyltetrahydrofolátu), vitamin B6 (v aktivní formě P5P) a vitamin B12 (v aktivní formě metylkobalaminu). Více zde:




http://marijakes.blog.cz/1608/kalendar-2017-ciselnik-svatky-barevne

NEODCHÁZEJME OD ROZEHRANÉ PARTIE A
DOKONČEME, CO JSME ZAČALI.
TO NÁM DÁ NADĚJI, ŽE BUDEME VOLNĚ DÝCHAT.


. . . . . . . . . . .

JÁTRA - PŘÍZNAKY OMENOCNĚNÍ

7. května 2015 v 12:46 | http://zdravi.e15.cz/ |  PREVENCE

Projevy jaterních onemocnění

Onemocnění jater se projevují širokou škálou příznaků od lehkých, snadno přehlédnutelných, až po typické změny v případě závažné jaterní choroby. V klinické praxi se setkáváme především s následujícími projevy:
Žloutenka (ikterus) je žlutavé zabarvení očního bělma, sliznic a kůže, způsobené zvýšenou hladinou žlučového barviva (bilirubinu) v krvi. Pro onemocnění jater je žloutenka sice příznakem typickým, avšak necharakteristickým, neboť se může objevit u většiny jaterních chorob a může doprovázet i řadu jiných, mimojaterních onemocnění (žlučové kameny, nádory žlučových cest a pankreatu, některé druhy anémií aj.). Je způsobena poruchou při zpracování a vylučování bilirubinu jaterními buňkami a jeho zvýšeným přestupem do krve a tkání. Nemocní mají obvykle tmavou moč z příměsi bilirubinu a urobilinogenu, stolice bývá normální nebo světlejší.
Krvácivé projevy mají u nemocných s jaterním onemocněním několik příčin (snížená tvorba koagulačních faktorů v játrech, snížený počet krevních destiček, přetlak v portálním řečišti). V lehčích případech se jedná pouze o zvýšenou tvorbu modřin v kůži, ev. o krvácení z nosu (epistaxe) či dásní. Závažným, až život ohrožujícím příznakem, je krvácení do trávicí trubice, které se projevuje zvracením krve (hemateméza) nebo černou mazlavou stolicí, obsahující natrávenou krev (meléna). Nejčastějším zdrojem krvácení jsou jícnové varixy - rozšířené žilní spojky v dolní části jícnu, nichž dochází ke zvýšení tlaku v důsledku ztíženého průtoku krve poškozenými játry.
Ascitem nazýváme přítomnost volné tekutiny v dutině břišní. Spolu s otoky dolních končetin patří k typickým projevům jaterního onemocnění. Příčiny vzniku ascitu jsou komplexní zahrnují následující patogenetické mechanizmy:
snížení onkotického tlaku krevní plazmy v důsledku nižší hladiny bílkovin (zejm. albuminu)
snížený odtok lymfy cestou lymfatických cév a hrudního mízovodu
zvýšení tlaku v řečišti portální žíly - tzv. portální hypertenze
snížené vylučování sodíku; vody ledvinami v důsledku zvýšené hladiny některých hormonů (renin-angiotenzin, aldosteron, antidiuretický hormon) následné zhoršení krevního průtoku ledvinách.
Významný ascites se projevuje vyklenutím břišní stěny s pocity tlaku, plnosti a špatného trávení, v extrémním případě bolestmi břicha a dušností ze zvýšeného tlaku na bránici.
Psychické a neurologické změny spojené s jaterní nedostatečností označujeme jako jaterní encefalopatie. Příčinou jejich vzniku jsou látky převážně střevního původu, které nejsou poškozenými játry zpracovány a detoxikovány, ev. játra obcházejí cestou tzv. portosystémových spojek. Tyto látky (amoniak, fenoly, bakteriální endotoxiny, "falešné" neurotransmitery) mají škodlivý vliv na funkci CNS. To se projevuje zpočátku lehkými změnami psychiky - snížená pozornost, poruchy spánku, změny nálad. Se zhoršující se jaterní funkcí se objevují neurologické změny (třes rukou, poruchy písma a koordinace pohybů) a v krajním případě až poruchy vědomí a jaterní kóma. Těžká jaterní encefalopatie a jaterní kóma jsou známkou terminálního stadia jaterního onemocnění (obvykle cirhózy).
Diagnóza jaterních chorob
Vychází z podrobné anamnézy a fyzikálního vyšetření a dále z výsledků některých speciálních vyšetření.
Laboratorní vyšetření patří mezi základní diagnostické metody. Provádíme je obvykle opakovaně, a sledujeme tak vývoj choroby.
Ultrazvukové vyšetření jater a břicha je rovněž pro nemocného nenáročné a je zdrojem důležitých informací o velikosti jater, struktuře jaterního parenchymu, přítomnosti ascitu, velikosti sleziny a dalších projevech portální hypertenze.
Počítačová tomografie (CT) nepatří mezi základní metody vyšetření jater a vždy by jí měla předcházet ultrasonografie. Může však upřesnit diagnózu jaterních ložisek (nádory, cysty, abscesy) a zejména pomůže v odhalení chorob postihujících mimojaterní žlučovody, které vedou často ke vzniku ikteru.
Endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a duodena je důležité pro zjištění zdroje krvácení do trávicí trubice. Umožňuje ošetření krvácejícího místa a u nemocných s jícnovými varixy je touto cestou prováděna jejich léčba - sklerotizace nebo ligace varixů.
Jaterní biopsie, tedy odběr jaterní tkáně speciální jehlou vpichem přes břišní stěnu, umožňuje histologické vyšetření získaného vzorku. U chorob postihujících difúzně celý parenchym se provádí biopsie necílená, u ložiskových procesů pak cíleně pod kontrolou ultrazvukem nebo CT.
Laparoskopie je invazívní metoda, jejímž cílem je prohlédnutí povrchu jater a ostatních orgánů dutiny břišní a ;odběr většího bioptického vzorku k histologickému vyšetření. Její význam je především tam, kde předchozí neinvazívní metody nevedly k přesné diagnóze.
V diagnostice jaterních onemocnění se dále využívá endoskopická retrográdní cholangiografie (ERCP) a nukleární magnetická rezonance (NMR). Význam ostatních, dříve používaných metod (scintigrafie, splenoportografie), je dnes zanedbatelný.
Nejčastější onemocnění jater
Hepatitidy patří mezi velmi časté jaterní choroby. (Poznámka redakce: Problematika virových hepatitid je náplní samostatného článku v tomto čísle časopisu).
Cirhóza jater je chronické jaterní onemocnění, jehož podstatou je destrukce hepatocytů spojená s vazivovou přeměnou tkáně (nadprodukcí vaziva) a regenerací parenchymu ve formě uzlů. Makroskopic-ky mají cirhotická játra hrbolatý povrch, jsou tvrdá, mohou být zvětšená nebo zmenšená oproti zdravým játrům. Cirhóza jater má obvykle sklon k progresi a jednou vzniklé změny jsou nevratné.
K nejčastějším původcům cirhózy patří nadměrný přísun alkoholu a virové hepatitidy. Ostatní choroby jsou příčinou cirhózy jen malého počtu pacientů. Pokud příčinu neodhalíme, hovoříme o tzv. idiopatické cirhóze. Jaterní cirhóza obvykle zpočátku probíhá bezpříznakově a nezpůsobuje nemocnému žádné obtíže. Po různě dlouhé době (měsíce až roky) se objevují necharakteristické příznaky jako nechutenství, nevolnost, únava, slabost, pocity špatného trávení. Ztmavnutí moči, tlak v pravém podžebří ze zvětšených jater, projevy zvýšené krvácivosti jsou již typickým projevem jaterní choroby. Pokud se objeví žloutenka, ascites, krvácení do trávicí trubice nebo známky jaterní encefalopatie, je zřejmé, že se jedná o pokročilé onemocnění, ohrožující pacienta na životě. V takovém případě je nutná hospitalizace a intenzívní léčba, zpravidla na jednotce intenzívní péče.
K posouzení stupně jaterní nedostatečnosti slouží skórovací schéma, tzv. Child-Pughova klasifikace.
Léčba jaterní cirhózy je obtížná a jejím hlavním cílem je stabilizace stavu a zpomalení či zabránění progrese. U kompenzované cirhózy (bez známek jaterní nedostatečnosti) jsou na místě dietní a režimová opatření a především úplná abstinence. Dekompenzovaná cirhóza vede k projevům jaterní nedostatečnosti tak, jak byly výše popsány. Nemocný je (alespoň zpočátku) hospitalizován, má omezený přísun soli a tekutin. Je-li přítomen ascites, užívá diuretika nebo je provedena punkce ascitu (paracentéza). Omezujeme množství bílkovin v potravě a podáváme laktulózu k vyčištění střeva. Při poruchách krevní srážlivosti a krvácení podáváme mraženou plazmu a protikrvácivé léky. Jedinou léčbou, která může vést k uzdravení, je transplantace jater.
Toxické poškození jater může být způsobeno chemikáliemi zevního prostředí (toluenem, DDT aj.) a také řadou léků. Nejznámější je hepatotoxický efekt paracetamolu, je-li užíván ve vysokých dávkách. Z praktického hlediska je významný škodlivý účinek některých hub (muchomůrka zelená, ucháč obecný).
Nádory jater mohou být primární (hepatom) nebo jde o metastázy tumorů lokalizovaných v jiných orgánech. Typickým zdrojem jsou nádory tlustého střeva, žaludku, plic, prsu a gynekologických orgánů, ale může se jednat prakticky o jakýkoli nádor v těle. Zejména u metastáz je léčba neuspokojivá a často není možná vůbec.
Vzhledem k rozsahu tohoto článku není možné zmínit řadu dalších jaterních onemocnění. Zájemce proto odkazujeme na příslušné učebnice vnitřního lékařství a odborné monografie.

Autoři

MUDr. Martin Bortlík, doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., IV. interní klinika, VFN, Praha

Dlouhodobý příjem relativně malého množství 1,5 mg vit. A - dvojnásobek DDD denně, může způsobit
osteoporozu - oslabování kostí, zvyšuje riziko zlomenin kostí, krčku aj. - viz Švédsko, vysoké dávky vit. A, vyšší výskyt - ryby - vit. A. Důkazy o škodlivosti vysokých dávek vit. A denně. Max. bezpečnoá dávka pro vit. A. https://www.youtube.com/watch?v=r2yjbI-v0is Pravda o vitaminech

viz také články: JÁTRA - REGENERACE, JÁTRA - čistící kůra

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama