. . VŠE, CO MNE ZAJÍMÁ. . . .CARPE DIEM ! - VYUŽIJ DEN !

. .Hanka. .Hanka .Hanka. .JEN Z DOBRÉHO SE RODÍ DOBRÉ ! . . Hanka . Hanka. Hanka

. . . . . . FIDE, SED CUI FIDAS, VIDE ! . . . VĚŘ, ALE KOMU VĚŘÍŠ, MĚŘ ! . . . . .čs. film Bílá paní.
DĚKUJI za návštěvu na mém Blogu a PŘEJI VÁM krásný a úspěšný nový týden.Vaše Milena


NA ÚVOD
NĚKTERÉ SPECIÁLNÍ MNOU VYBRANÉ ZÁSADNÍ - DŮLEŽITÉ ČLÁNKY: - více - klikněte na ně.
DALŠÍ ČLÁNKY NAJDETE NÍŽE či v ARCHIVU:


- KOKOSOVÝ OLEJ - 12 + 1 způsob využití -pomáhá proti bakteriím a kvasinkám
mají specifickou schopnost narušit membrány virů, bakterií, kvasinek a plísní. Ty jsou pak snadno zneškodněny bílými krvinkami.

- vzniká v játrech, vznik podporuje zejm. vit. B6, B12, B9 (kys.listová)-methylačn živiny.

- GLUTATHION "Matka všech antioxidantů" - rubrika Přírodní léky, 5.3.2016.

Methylační živiny (kyselina listová a vitaminy B6 a B12). Jedná se pravděpodobně o vůbec nejdůležitější prvky urč. reakcí- kyselinu listovou = vitamin B9 (zejména v aktivní formě 5-methyltetrahydrofolátu), vitamin B6 (v aktivní formě P5P) a vitamin B12 (v aktivní formě metylkobalaminu). Více zde:




http://marijakes.blog.cz/1608/kalendar-2017-ciselnik-svatky-barevne

NEODCHÁZEJME OD ROZEHRANÉ PARTIE A
DOKONČEME, CO JSME ZAČALI.
TO NÁM DÁ NADĚJI, ŽE BUDEME VOLNĚ DÝCHAT.


. . . . . . . . . . .

Vyzkoušejte Mozartovy skladby!

15. prosince 2014 v 20:01 |  CO MĚ ZAJÍMÁ
Pozitivní účinky hudby na lidský organismus dokládá celá řada vědeckých studií.
Překvapivé přitom je, že kreativitu, schopnost učit se i uzdravovat tělo mají zejména skladby Wolfganga Amadea Mozarta a díla jeho současníků. Ovšem lze je využít i jinak - například v Bretani v jednom klášteře mniši pouštějí hudbu zvířatům, o něž pečují. Zjistili, že krávy, které poslouchají Mozarta, dávají více mléka. Úředníci přistěhovaleckého oddělení ve Washingtonu pouštějí Mozartovu a další barokní hudbu nově příchozím z Kambodži, Laosu a jiných asijských zemí. Tvrdí, že je díky tomu tempo výuky rychlejší. Jisté pekařství v Nagoje nabízí speciální Beethovenův chléb. Je o něj velký zájem, prý je velmi chutný. A v čem je jeho tajemství? Těsto na něj se nechává kynout 72 hodin při zvucích Šesté symfonie. Jedna nemocnice v Baltimoru pouští pacientům na JIP klasickou hudbu. Lékaři i ošetřující personál potvrzují, že půlhodina hudby účinkuje stejně jako deset miligramů valia. V kanadském Edmontonu pouštějí na náměstí z reproduktorů Mozartovy smyčcové kvartety. Zklidňují tak situaci na pěší zóně a navíc mají ověřeno, že klesá i aktivita drogových dealerů. V severním Japonsku zjistili v jednom lihovaru, že saké vyrobené při Mozartově hudbě má nedostižnou chuť. Hustota kvasinek, která je měřítkem kvality, se při vaření saké (tradičního rýžového vína) za doprovodu hudby zvyšuje až desetinásobně.

Výzkumy ukázaly…
Síla Mozartovy hudby se do povědomí veřejnosti dostala zejména díky výzkumu, který se prováděl počátkem devadesátých let minulého století na univerzitě v Kalifornii. V Irvinu ve Středisku pro neurobiologii vzdělávání a paměti začala skupina odborníků zkoumat vliv Mozartovy hudby na děti a vysokoškolské studenty. Studie například ukázala, že desetiminutový poslech Mozartových skladeb zlepšuje výsledky studentů při prostorových testech IQ (na dobu zhruba 15 minut). Z toho jasně vyplývá, že vztah mezi hudbou a prostorovým vnímáním je velmi silný. Jak se vyjádřil jeden z členů vědeckého týmu, Mozartova hudba "zahřívá mozek na provozní teplotu". Složitá hudba posiluje složité neuronové struktury, jež se podílejí na vyšší mozkové činnosti, jakou je např. matematika, šachová hra a podobně (jednoduchá repetitivní hudba může mít tedy účinek opačný).
Následoval experiment, který měl ozřejmit neurofyzický základ zjištěného zlepšení studentů. Jejich prostorová inteligence byla testována tak, že se jim na projekční obrazovku promítalo 16 abstraktních postav, které se podobaly složeným kusům papíru. Zkoumalo se, zda studenti dokáží říci, jak budou vypadat kusy papíru rozložené. Během pětidenního experimentu přitom poslouchala část studentů Mozartovu sonátu, druhá skupina vnímala ticho a třetí směs zvuků, včetně hudby, mluveného slova a taneční muziky. Výsledky ve všech třech skupinách se zlepšily, porovnávaly se testy z prvního a následujících dní. U Mozartovské skupiny ale zlepšení činilo druhý den přes 60 procent! U studentů, kteří vnímali ticho, to bylo 14 a u skupiny smíšených zvuků 11 procent.


Vědci popsali účinky Mozartovy hudby takto:


"Poslech Mozarta pomáhá organizovat zážehové spojení neuronů v kůře mozkové. Především tím, že posiluje kreativní procesy pravé hemisféry spojené s prostorovým a časovým myšlením. Poslech této hudby funguje jako nácvik usnadnění symetrických procesů spojených s vyšší mozkovou činností." Poslech hudby tak může zlepšit soustředění a schopnost činit intuitivní kroky.

Poslední testy byly zaměřeny na skupinu několika desítek předškoláků, kteří navštěvovali lekce klavírní hry. Děti se učily zlepšovat motorickou koordinaci, rozeznávat intervaly, pilovaly techniku prstokladu, učily se rozeznávat noty, hrát z listu a hrát zpaměti. Po půl roce dokázaly všechny děti zahrát základní melodie od Mozarta a Beethovena. Dramaticky se zlepšily v úlohách prostorového a časového zaměření (o 36 procent) v porovnání s dalšími skupinami dětí, které se neučily klavírní hře ale počítačové technice, nebo dostávaly podněty jiného druhu. Zvýšená inteligence po poslechu Mozarta vydržela předškolákům minimálně den. V některých školách proto nyní pouštějí dětem jako zvukovou kulisu Mozarta a výsledky hovoří jasně - pozornost i výkony žáků se zlepšují.
O léčebné a kreativní síle zvuku a hudby hodně prozradil i výzkum francouzského lékaře Alfreda Tomatise. Ten ve svých poslechových centrech, které jsou po celém světě, pracoval s více než 100 000 klienty. Zkoumal vliv hudby na nezpůsobilost poslechu, hlasové a sluchové vady, poruchy učení, poúrazové stavy. Díky němu vznikly nové metody vzdělávání, léčení i rehabilitace. Jeho nejvýznamnějším objevem bylo zjištění, že plod v matčině těle slyší zvuky. Mimo jiné se toho využilo k léčbě nedonošených dětí. Doktor Tomatis sílu Mozartovy hudby s úspěchem vyzkoušel v Mnichově v dětské nemocnici s předčasně narozenými trojčaty. Každé vážilo sotva půl libry, děti byly v inkubátorech. První mělo inkubátor bez jakékoli zvukové stimulace - tento chlapeček se nehýbal a bojoval o přežití. Dítě vystavené přefiltrované Mozartově hudbě (plod slyší zvuky zkresleně, převážně vnímá nízké frekvence) vykazovalo normální aktivitu a třetí dítě, kterému se pouštěla nahrávka přefiltrovaného matčina hlasu, se čile hýbalo, jevilo známky radosti.
Proč zrovna Mozart?
Tuto otázku si vědci kladou neustále. Má hudba Mozarta nějaké speciální parametry? Její ojedinělá a nezvyklá síla prý možná pramení z jeho života, zejména okolností jeho narození. Jeho prenatální existence byla totiž plná hudby. Jeho otec byl hudebním ředitelem v Salzburku a zvuky otcovy hry na housle zcela jistě ovlivnily kvalitu jeho neurologického vývoje. Matka, dcera hudebníka, celé těhotenství zpívala písně a serenády. Mozart byl zkrátka hudbou formovaný. Není divu, že skládal již v útlém věku. A díky tomu má zase jeho hudba takovou kreativní sílu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama